Z kroniky obce
1966-1969
1966
Sčítání zvířectva: k 1. lednu 1966 měl soukromý sektor tato zvířectva: 351 slepic, 15 kohoutů, 17 hus, 63 koz, 2 ovce, 9 prasat, 1 krávu
Sčítání lidu a dobytka z roku 1880:
V obci Borové bylo zaregistrováno 148 čísel popisných, obydleno bylo 138 čísel popis., neobydleno 5 čísel popis. a to 33,82,78,111,145, spálenišť bylo 5 a to 14,62,71,84,130. Zajímavé na věci je, že t.č. bylo 5 chalup neobydlených, zatím co na druhé straně se tísnili v jedné místnosti dvě až tři rodiny a v jednom případě i čtyři obytné strany. Vlastníků chalup bylo celkem 138, výměnkářů bylo 9 mužských a 17 ženských osob, podruhů a podnájemníků bylo 83 rodin, aneb jednotlivců. Tudíž celkem 221 obytných stran.
Tyto obytné strany zněly na příjmení: Balcar 27 rodin, Nýč 27, Škoda 26, Čáp 22, Bubeníček 15, Suk 12, Čtvrtečka 6, Vymetálek 6, Efenberk 6, Umlauf 6, Ptáček 5, Martínek 5, Bohadlo 4, Šnajdr 4, Klimeš 4, Andrš 3, Krbal 3, Hejna 3, Lepš 3, Řehůřek 2, Čejpa 2, Přibyl 2, Netresta 2, Kačer 2, Ježek 2, Šmída 2, Valášek 2, Bek 2, po jedné rodině pak Praus, Smola, Vomáčka, Holý, Horák. Šotola, Kříž, Ringl, Jaroš, Havel, Rejzek, Macek, Lichý, Just, Vejp, Karásek
Počet obyvatel dle celkového sčítání jest v roce 1880 v Borové 985 ostov, v roce 1850 603 obyvatel a 84 čp, v roce 1836 mělo být v obci Borové 549 obyvatel a 82 domů.
Sčítání zvířectva v obci Borové r. 1880: 6 koní, 75 krav, 44 jalovic, 13 volů, 1 býk, 1 prase, 96 koz
Sčítání lidu a dobytka z roku 1900:
Počet zaregistrovaných čísel popisných 149, počet neobydlených 1 (škola), počet vyhořelých čp. 62,71,84,130,139,142. Chalup obydlených vlastníky – manželi 131, vdovci 1, vdovy 10, podruhů a podnájemníků bylo 53.
Obytné strany: Balcar 27, Škoda 26, Nýč 22, Čáp 20, Bubeníček 9, Suk 8, Ptáček 5, Martínek 5, Čtvrtečka 3, Efenberk 5, Netresta 5, Andrš 4, Klimeš 4, Umlauf 4, Valášek 3, Řehůřek 3, Lichý 3, po dvou rodinách Ježek, Přibyl, Lepš, Hejna, Vymetálek, po jedné rodině Čejpa, Šmída, Smola, Dusílek, Roušavý, Metlér, Grim, Linhart, Kačer, Král, Rejzek, Šotola, Švorc, Šnajdr, Bek, Holý, Vomáčka, Volf, Bult, Bohadlo, Rajchl, Fišera, Hánl, Kopecký, Pallas, Cyrin, Říha
Přibyl: celkem 2 rodiny z toho: 1 rodina (manželé vlastníci chalupy + 3 děti + 2 ženy výměnkáři + 2 husy + 2 slepice), druhá rodina (manželé podruzi + 3 děti) – celkem 12 osob
Celkem bylo tudíž v Borové r.1900 853 obyvatel, z nichž vlastníci chalup s příslušníky 679, a příslušníků podruhů a podnájemníků 174, celkem 195 obytných stran
Pohlaví: 429 mužů, 424 žen // výměnkářů mužů 13 a žen 17
Zvířectvo: 7 koní, 101 krav, 33 jalovic, 15 volů, 4 býci, 6 prasat, 51 koz, 161 hus, 353 slepic, 16 kohoutů.
Letošního roku počaly žně dne 25. srpna, o 14 dní dříve než loňského roku. Léto bylo mokré, takže obilí bylo hodně polehlé. Výnos byl také menší než jiná léta. Taktéž i letos bylo obilí posekáno a vymláceno kombajny, tudíž bez mlátiček.
K podzimu se udělal lepší čas. Pak zas bylo mokro a zima. 29. října se posledně vybíraly brambory. V posledních těchto dnech bylo již chladu a mráz. Poslední brambory už byly namrzlé s musely se odrážeti na průmyslové zpracování.
Tvor lidský od jaktěživa toužil po penězích a po bohatství, a mnozí tak vášnivě, že i rádi sahali po nabízené loteriích a různých jiných herních forem. Dnes jsou nabízené tzv. „Sportky“ a také „Sazky“ zavedené v r. 1957, a i jiné dávno zavedené loterie všeho druhů jak peněžních, tak i věcných. Na Borové se dost hraje „Sportka“ Hráč zaškrtne křížem šest čísel, a vyhraje-li je, má I. cenu, při pěti vyhraných číslech má cenu II, při čtyech III cenu atd. Výše vyhraného obnosu řídí se podle toho, kolik hráčů hraje a také kolik zaškrtaných čísel se v Praze vytočí. „Sportky“ jsou dvojí: Kupují se po 3 Kčs bez premie, a druhé po 4, 6, 8 Kčs s premiovým číslem. „Sportky“ s premiovým číslem se rovněž křížově zaškrtují šest čísel, ale prémiové číslo, které si zvolí, se jen zaokrouhlí. U nás v Borové, vyhrála letos ve „Sportce“ ve II. třídě, obnos 22.000 Kčs paní Marie Balcarová čp. 42. Jest to ojedinělý případ za 9 let.
Ples s vepřovými hody byl konán požárníky, dne 25. prosince 1966. Bylo to ponejprv v historii borovské, kdy ples byl spojen s vepřovými hody. Průběh a bilance byla dobrá. Máme-li hodnotit tancující, pak musíme konstatovat, že o tanec chlapci nejeví nikterak takový zájem, snad z lenosti neb přemrštěné modernosti, ačkoliv by děvčata ráda tančila a velmi často nemají s kým. A pak nyní tančí se výhradně doprava, až dříve za mých mladých let před 50 lety se tančilo až na malé výjimky, výhradně do leva. To je ten rozdíl dřív a dnes.
Kolik jsme vypili: v r. 1966 v naši obci se vypilo: 238 hl piva sudového a 106 hl piva láhvového, 12,45 hl vína všeho druhů a 11.86 hl likérů všeho druhů, nepočítaje mnoha set hl limonád a minerálních vod včetně syrupů – Tudíž Borováci žízeň nemají.
Čechoslováci vedou. Nejvíce piva na světě v r. 1966 v průměru vypili Češi.
1967
Letošní zimní období bylo trochu mírné. Silné mrazy nebyly. Ale za to byo hodně sněhu. Na přístavkách, kde byly více méně poloché střechy, musel býti sníh se střech shazován, aby nepopraskaly krovy, což se na jednom místě stalo. V celém státě sníh natropil dosti škody. Jsou případy, že v závodech prolomil celou střechu a natropilo tak stotisícové škody.
Před vánočními svátky dne 17. prosince 1967 uspořádaly děti „Vánoční besídku“ v Obecním domě (bývalý hostinec „Pod Lípou“) s úplným zdarem. Tato drobotina (ve stáří asi do 10 let) shostily se svých úloh velmi dobře, i když někteří měly úlohy dosti dlouhé. Besídka byla vyplněna množství čísel, a byla pod vedením a uspořádáním zdejší učitelky Františky Čápové. Doprovod některých zpěvů na harmoniku neb housle měl zdejší kapelník Vojtěch Škoda. Jiné zpěvy byly bez doprovodu. Rovněž i hry byly zvlášť vybrané, zvláště pohádka o kohoutkovi a slepičce. Obecentstvu se velmi líbili, a odměňováni byly dlouhotrvajícícm potleskem. Tudíž letošní rok vyplnili děti svým vystoupením na veřejnosti dosti bohatě. Že se to neobešlo bez píle a učenlivosti naši milé drobotiny, nemusím zdůrazňovat.
1968
Období zimní z r. 67 a 68 bylo mírné, mrazy se pohybovaly kolem 10 st. nejvýše, ale za to bylo hodně sněhu. Velmi často se chumelilo přerušované oblevou. V lesích to nadělalo velké škody při větších větrech. Nejvíce škody to nadělalo při odrostlejších houštinách (20-30 let). Místy to bylo jak na bojišti. Zlámané vrchy i v půli, i vyvrácené s kořenem. Byli sem zavoláni brigádnicí ze Slovenska, aby se zdolala tato sněhová kalamita. Přijeli v několika skupinách s pěti koňmi a dvěma vozy. Krmivo pro koně dostávali od lesní správy. Pracovali zde od časného jara až do podzimních měsíců. I zdejší občané mohli si narubati paliva co chtěli, takže takřka většina občanů měla zásoby palivového dříví, jako nikdy ve svém životě. Ovšem v lesích zůstali místy hotové paseky.
Padesát tisích Kčs vyhrála letos v červnu paní Marie Efenberková čp. 85 na státní los. Čsl. státní loterie vyhraný obnos také hotově vyplatila. Jmenovaná na „poděkování“ také věnovala 1.000 Kčs zdejší kapli. Je to II. velká výhra u nás.
Ku konci měsíce června byla obec postižena vlnou krup. Kroupy padaly malé, střední a velké hranolovité a velmi ostré, že ani nejstarší osoby tak velké a ostré nepamatují. Kdo byl právě náhodou na cestách a neměl čím se bránit, byl notně potlučen. Nejvíce byla postižena hořejší část obce. Netrvalo to ovšem dlouho, ale i tak bylo dost škody hlavně na střechách. Pojišťovnu to stálo dost značnou sumu. Na obilí byla značná škoda směrem ku hranici. Žito asi 5 ha bylo posečeno na stelivo. Ostatní obiloviny na katastru byly dobré. V jiných obcích jižně od nás toto krupobití bylo slabé. V katastru českočermenském kroupy vůbec nepadaly.
OKUPACE států Varšavské smlouvy: Dne 21. srpna 1968 ve velmi časných ranních hodinách pronikli na naše území vojska pěti států Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Německá dem. republika, Polska, Maďarska a Bulharska). Účel: zabezpečit a upevnit stabilitu socialismu a komunismu v naši zemi, jež zdála se být velmi otřesena, vlivem nové vlády, takže extremistum zvláště pravicovým v národě, se zdála býti vhodná doba k uplatnění a uzákonění svých vlastních zásad. Alespoň v zemích Varšavské smlouvy tak smýšleli. Prakticky to okupace nebyla, ale všeobecně se tak říkalo. Ovšem mnozí naši občané k těmto vojskům se chovali neloyalně, nešetrně a urážlivě, místy i protizákonně, takže na mnohých místech ze strany cizích vojsk došlo ke střelbám. Byli mrtví i ranění. I v naši obci se vedla mezi občany stálá i živá diskuze o „vpádu“ cizích vojsk. I u nás, jakož všude jinde, se psali různá hesla a věty zvláště na silnici, neloyalní a některá i urážlivá, ačkoli zde žádná vojska ani nepřešla. Bylo nařízené urážlivá hesla neb věty odstranit.
PAMĚTNÍ LÍPY: Stávají nyní dvě pamětní lípy. První byla zasazena dne 28. října 1918 na obecním pozemku u chalupy čp. 30 (tehdy to byla škola I. třídy, když ještě nová škola postavena nebyla) na paměť osvobození národa a vzniku nového českého státu. Byly sazeny lípy dvě, pro případ, kdyby jedna z nich uschla, což se také stalo. Lípa lepší uschla a ta špatnější zůstala svěží. Sázením těchto líp dělo se okázalým a slavným způsobem. Po krátkém čase z iniciativy několika mládenců, ovšem s dovolením zdejšího úřadu, lípka vykopána a přesazena jest u obecní cesty směrem k „logru“ nad čp. 21. Lípka jest t.č. svěží, pěkně rozložená a slibuje být mohutným stromem. Bude nejen okrasou obce v budoucnosti, ale stáou upomínkou na naše osvobození a také i lásku a vděčnost minulé generace našemu svobodnému národu.
Druhá lípka jest zasazena v rámci 50. výročí vzniku Čsl. Republiky a jejich oslav a sice 22. listopadu 1968. Bylo tak rozhodnuto při této oslavě. Lípku přinesl tajemník MNV Vendelím Bek, od lesníka p. Pražáka z revíru novohradeckého. Byla darována. Byla sazena školními dítky za asistence učitelky pí. Františky Čápové a Josefa Škody, předsedy Osvětové besedy a člena rady MNV, kterýž také základní práce s úpravou terénu a přivezení řádného kompostu, ošetření a ostříhání stromku a kořenů, provedl sám. Lípka jest vsazena poblíže historické „Lípy Trhovky“ aby dokumentoval a pokračovala v tradici vzácných a historických líp v naši milé obci Borové. A jako lípa „Trhovka“, tak ať i tato lípa jest stle svěží, ať stále mohutní, a ať celé věky trůní nad obcí Borovou. Buď vždy okrasou naší dědiny a stálým svědkem cti a slávy obce jakož i dobrých, blažených a šťastných dnů nynější a budoucích generací celá staletí – Buď zdráva!
1969
Od začátku roku jest podnebí mírné, rovněž s mírnými mrazy. Vyhrotilo se to u nás jen ojediněle. Dne 15. února drobná chumelenice se silným větrem a větším mrazem, takže musely přijet sněhové pluhy. To trvalo jen jeden den. Po druhé od 15-18. března 1969 chumelenice, drobná se silnými východními a severovýchodními větry. Rovněž i na mrazech přibylo následkem větru. Vše bylo zaváto. Přijely sněhové pluhy a fresky na uvolnění vozovky. Pracovaly ve dne v noci. Tato kalamita postihla celou republiku i okolní země v Evropě. Sníh trval až do konce března.
Jarní práce byly letos značně zpožděny, následkem zpoždění jara a dešťů se sněhem. Od 15-20 dubna téměř denně sněžilo. Příroda byla většinou pokryta sněhem. Prvně začalo se seti dne 28. dubna.
Nová metoda rozkydání hnoje: Nový způsob rozkydání hnoje, dělo se ponejprv na zdejší farmě, trhavinou. Několil vleků se svozilo na jednu kupu a pak pomoci trhavin se to rozházelo. Užívalo se trhaviny „Permonec, V19“ smíchaný ostravský ledek s naftou. Hromadu hnoje to tak rozhodilo, ovšem ne náležitě, neboť skupina pracovníků musela hnůj dodatečně ještě rozkydat. Bylo z toho i dost mrzutostí, neboť někteří občané si právně stěžovali z obavy, aby se otřesem nepoškodily staré zděné chalupy, neboť způsobený výstřel hnoje, vydával ohlušující rány, jako shozená bomba.
Horké léto: poslední třetinu měsíce července a první třetinu měsíce srpna 1969 postihlo naše území veliké horko a sucho. Teplota dosahuje 30, 31 až 35, 36 stupňů ve stínu. Bylo velmi málo vody. To mělo za následek urychlení žní.
František Bek – malíř samouk, krajinář. Jeho obrazy jsou velmi líbivé a jest dostatek zájemců o jeho obrazy nejen u nás, ale i v dalekém okolí. Příkladně, jedna rodina ve zdejší obci si jich odebrala najednou 16 obrazů a ozdobila si jimi své obývající místnosti a chodbu. I zdejší hostince má 2 obrazy k ozdobě lokálu.
POŽÁR OBECNÍHO DOMU: Stalo se to dne 26. prosince 1969. Býbalý hostince „Pod Lípou“ s tanečním sálem, jenž přešel v r. 1962 do obecního vlastnictví lehl popelem v ranních hodinách kolem 5 hodin. Právě byl uspořádán hasičský ples z 25 na 26. prosince. Po celou noční dobu nebylo nic nebezpečného k pozorování. Tančilo se jako vždycky bezstarostně a vesele. Teprv asi po 5. hodině byl již požár zpozorován, což lze si vyložit ítm, že bylo úplně bez větru. V tuto chvíli bylo na tanečním sále pouhých asi 20 osob, převážně přespolních. Ostatní byli již doma. Požár netrval dlouho, než se rozsvětlilo, byl již zhruba konec, takže mnozí o požáru ani nevěděli. Na místo požáru se dostavili: Město Náchod, Nové Město n. M., Závod Stavostroj Nové Město n.M., všechny tyto bez inventáře, jen s cisternami a konečně sbor Běloves se vším vybavením. Vodu vozili i z rybníka v Č. Čermné. Jiné sbory zde nebyly. Požár vznikl dle šetření komise na místě od vadného komína. Obecní dům byl pojištěn na 260.000Kčs. Pojišťovací komise při svém šetření uznala škodu 80%. Při požáru bylo vyneseno vše, co se dalo a bylo možno, jak se děje z pravidla při všech takových akcích.
Něco o počasí z historie:
1184 – v únoru kvetly stromy, v květnu dozrálo ovoce a v srpnu bylo vinobraní
1241 – kvetly stromy v březnu a v květnu se sklízely višně
1289 – dívky si o vánocích zdobily vlasy věnečky fialek a v únoru krášlily účes chrpami. Toho roku kvetla vinná réva již v dubnu
1557 – pracovali rolníci na poli již v lednu
1572, 1582, 1588 – vypučeli v lednu stromy a v únoru bylo na stromech tolik listí, že zakrylo ptačí hnízda
1622 – v lednu bylo takové teplo, že se ve světnicích nemuselo vůbec topit a v únoru kvetly stromy
1787 – v únoru hnízdili ptáci, stromy byly obaleny květy a 14. března místy žali třávu, která byla vysoká 18 palců
1807, 1816,1834 – se zima prakticky vůbec nedostavila
1887 – bylo neobvyklé teplo, takže byla nouze o led. Sládci naříkali, že se jim už asi prázdné sklepy nepodaří toho roku naplnit. Venku poletovaly včely jako uprostřed léta.
1205 – zmrzlo dokonce i pivo ve sklepích a místo čepování do korbelů se ctitelové moku museli spokojit s kupování piva na váhu
1417 – doslova zamrzly všechny mlýny, takže se v nich vůbec nedalo mlít obilí a žito se muselo v domácnosti vařit, aby se čelilo hladu
1709, 1740 – v těchto letech byla zima tak tuhá, že byly marné snahy zatopit tak, aby se podařilo ve světnici ohřát. V těchto letech vydatně mrzlo ještě v květnu. Byl velký nedostatek píce. Stromy kvetly v červnu a nasadili velmi málo ovoce. Vinná réva byla zničena.
1612 – v pátek na den Mláďátek, velké povětří mnoho stromů vyvrátilo, mnoho krovů a stavení pobořilo. To povětří trvalo devět dní a devět nocí. Jeden opilý sedlák jel z Prahy, zlořečil velkému větru, se dostal náhodou do víru tohoto povětří, jehož ho vyneslo dost vysoko do vzduchu, padne pak na zem. Odřekl se pak na přště zlořečení a lání.
